Dům U Tří knížat

Od nepaměti vedla prostorem dnešního středu Brna obchodní cesta spojující jižní oblasti Evropy se severem. V dnešní době se pro ni vžil název Trstenická stezka. V prostoru náměstí Svobody se dělila na dvě části a pokračovala jednak směrem západním a na druhé, hlavní trase, vedla dál na sever. Tato významná křižovatka samozřejmě lákala nové osadníky. V průběhu let vznikly v místě Františkánské ulice osada židovská, v okolí kostelu Sv. Tomáše osada německá a mezi nimi, tedy v místě dnešního domu U tří knížat osada česká. V letech 1231 a 1237 došlo k jejich spojení, což dalo za základ dnešnímu historickému centru Brna. Jelikož středověký člověk byl provázán s duchovnem, brzy do těchto míst začaly pronikat i náboženské řády. V nároží dnešních ulic Minoritská a Jánská byl ve třicátých letech 13. století postaven kostel Sv. Jana Křtitele spolu s klášterem minoritů. Donátorem, čili zakladatelem tohoto klášteru byl Jan Velen z Boskovic. Ne náhodou proto nacházíme i po letech jako majitele domu přímo proti vchodu do kostela šlechtický rod pánů z Boskovic. Provázanost jeho majitelů s tímto řádem bylo potvrzeno i tím, že členové tohoto rodu byly pohřbíváni právě v kostele minoritském.

S léty ovšem dům měnil majitele a tak se setkáváme v roce 1779 s rodem hrabat z Oppersdorfu, v neklidných dobách napoleonských válek vlastnil dům Josef Poiger a v počátcích dvacátého století až do let třicátých rodina Redlichova. Ovšem název domu U tří knížat je zavádějící – tento název patřil až do roku 1874 domu přes ulici, který stál v místech dnešní pošty. Nacházel se v něm významný hostinec, ve kterém bývaly ubytovávány nejvzácnější návštěvy Brna. Sousedství se starou budovou pošty mu však bylo osudným. Nejprve zabrala pošta stáje hostince, pro koně postiliónů, aby posléze na jeho místě vyrostla nová budova pošty jak ji známe dnes. Název U tří knížat pak byl přenesen na protilehlý dům, který do té doby byl „Domem pánů z Boskovic“.

Tak jako každý historický dům, tak i dům U tří knížat je opředen pověstmi. Nejznámější z nich má reálný základ. V roce 1581, kdy dům patřil Janu Šemberovi z Boskovic, se stala nepříjemná věc. Jednoho dne, vínem posilněný pan Zikmund Prakštický ze Zástřizl přišel pod okna pana Šembery a jal se ho hrubě urážet. Pan Šembera byl muž prchlivý a nenechal si nic líbit, proto když byl vyzván aby s mečem v ruce dokázal, že je pravý muž, nelenil a s kordem vyšel ven. V nastalé potyčce pana ze Zástřizl probodl. Svědkové ovšem tvrdili, že se nejednalo o řádný souboj ale o vraždu neboť pan Zikmund stál sotva na nohou. Jeho bratr pohnal pana Šemberu před soud, ale než tento mohl zasednout, byl i bratr v lese zavražděn. Zlí jazykové tvrdí, že i v tomto měl prsty pan Šembera. Duch pana z Boskovic se proto vždy 12. dubna, na den souboje, objevuje před domem U tří knížat se zkrvaveným mečem. Vysvobodit ho z prokletí prý může člověk, co se za něj u minoritů pomodlí.

Další přízrak vyskytující se občas v domě U tří knížat přijíždí kočárem taženým čtyřmi bílými koňmi. Před domem zastaví a z něj vystoupí vážný pán. Vejde do domu, vystoupí po schodišti, vstoupí do jednoho z pokojů, chvíli tam pobude a zase odjede. Má se jednat o Jaroslava z Boskovic. Ten za česko – uherských válek stranil Matyáši Korvínovi, leč světlou budoucnost mu překazila dělová koule, která vletěla do stanu krále Matyáše při obléhání hradu Ebersdorfu v lednu roku 1485. Pan Jaroslav byl nespravedlivě nařčen ze zrady a ve Vídni popraven.

Sklepní prostory vinotéky jsou jedním z nejstarších dochovaných prostorů v Brně. Dnešní dům se skládal původně ze dvou budov na sobě nezávislých, z nichž prostory vinotéky jsou ty starší. Původní vstup býval ve střední části, která byla od počátku zaklenuta. V další, největší prostoře u ulice jsou vzácně dochovány goticko-renesanční klenby. Třetí místnost byla vybudována jako poslední, o čemž svědčí odlišný styl lícování. Všechny tři spojují gotické portálky s analogiemi na hradě Cimburku či na Hukvaldech.